Káva, kterou pijeme, je vlastně pecka plodu, který je podobný naší třešni. Tato
maličká zrnka, skrývající mnohá tajemství chutí a vůní, jsou semena kávovníku s
bílými květy, červenými plody a sytě zelenými listy. Listy jsou oválné s vlnitými
okraji, deset centimetrů dlouhé. Rostlina Coffea, z čeledi mořenovitých, kvete jen
několik málo dní, zato však několikrát ročně. Bílé květy vypadají jako květy pomerančovníku
a jejich vůně je omamná jako vůně jasmínu a jemná jako vůně růže. Zvláště úchvatnou
podívanou jsou kávovníky, které současně kvetou a nesou plody. Pestrá paleta barev
na každém keři: hnědé ohebné větve se zelenými listy, voňavými bílými květy a sytě
červenými plody. Jako čarovný pás bíle kvetoucích kávovníků s jasnými červenými
plody se podél rovníku táhnou země, ve kterých se pěstuje káva. Všechno jsou to
velmi rozmanité, útlé plazivé rostlinky, liány, keře, či stromy. Ze 60 druhů kávovníků,
pocházejících pravděpodobně z Etiopie, je nejvýznamnější kávovník Arabica a kávovník
Robusta.
Plody kávovníků jsou vejcovité. Pod tuhou slupkou je nasládlá dužina a v ní dvě
zelená semena v pergamenové slupce. Tato semínka se podobají spíše jablku, než třešni.
Pokud se v pergamenu nachází jen jedno semínko, nazývá se "perlová káva". Nezralé
plody rostliny Coffea jsou zelené, zráním mění barvu na špendlíkově žlutou, postupně
červenají do barvy brusinek až fialoví do barvy zralých švestek. Barva a zralost
plodů je pro kvalitu kávy velmi důležitá.
Káva je fenomén, předmět rituálu, dobrý start dne i dobrý závěr. Dobrá káva se může
pít kdykoli a kdekoli, jako společenská záležitost i jako obřad zcela soukromý.
Dnes najdete tisíce rad, jak si ji připravit klasickým, netradičním i zcela ojedinělým
způsobem. Na "vážně dobrý kafe" najdete návod snad v každé domácnosti, ať už jsou
použité ingredience, způsob přípravy i konzumentské zvyklosti jakékoli. Někde vám
může, jinde zas nemusí chutnat, ale pokud jde o skvělou kvalitu, většinou se na
ní shodneme všichni. Vždyť i káva má svou kulturu a krásu v rozmanitosti. Jenom
je nutné umět ji poznat, naučit se vybrat si a stejně jako ve víně, hledat a nacházet
i v dobré kávě své.
Kávovník pochází pravděpodobně z provincie Kaffa v Etiopii, odkud si zřejmě přinesl
i svůj název. Z této oblasti se velmi rychle rozšířil do arabského světa, kde se
konzumace kávy stala velice oblíbenou činností. Ostatně některé prameny uvádí právě
arabský název Gahwa (Gahwak) jako slovní základ pro slovo káva. Původně lidé plody
kávovníku žvýkali, čímž využívali stimulující látky pro osvěžení organismu a povzbuzení
ducha. První zmínky o přípravě kávy jako nápoje se datují do 15. století, kdy byla
v Istanbulu otevřena zřejmě první kavárna vůbec. O něco později si káva našla cestu
prostřednictvím obchodníků do Benátek a poté i do zbylé části starého kontinentu.
Ze
Střední a Jižní Ameriky pochází nejlepší káva z Kolumbie, Brazílie, Kostariky,
Jamaiky, Mexika, Peru, Ekvádoru, Kuby, Panamy, Venezuely, a Guatemaly. Převážná
část produkce je kvalitní Arabica.
Afrika má své nejdůležitější plantáže v Etiopii,
Keni, Ugandě, Angole, Zairu, Togu, Madagaskaru, Jemenu a Tanzánii. Kromě Arabiky
se poměrně často pěstuje i Robusta. V
pacifické oblasti jsou nejvýznamnější producentské
země Indonésie, Jáva, Sumatra, Papua Nová Guinea, Vietnam, Filipíny, Laos, Srí Lanka
a Indie. Zdejší produkce je zaměřena ve větší míře na Robustu.
Pražení kávy je jednou z nejdůležitějších operací v procesu zpracování. Velmi pomalým
procesem se zelená, nepoživatelná zrna přeměňují na klasickou kávu, tak jak ji známe
z obchodu, a vytváří se typická vůně a chuť. Vlivem vysoké teploty 160-220 °C dochází
uvnitř kávového zrna k chemické reakci, kdy se přeměňuje škrob na cukr, tvoří se
a odbourávají různé druhy kyselin a bílkoviny se mění na peptidy, které se vylučují
jako oleje. Zároveň dochází k odpařování vlhkosti a oxidu uhličitého, čímž se vytváří
uhlík. Neobyčejně významnou roli během celého pozvolného procesu hraje přesná regulace
teploty a času pražení. Pro obohacení aroma a chuti se v některých zemích ke konci
pražení přidávají některé druhy koření, například skořice, hřebíček nebo zázvor,
které velmi příjemně upraví finální vjem.
Ty tam jsou doby, kdy se káva mlela mezi dvěma kameny jako obilí nebo na ručním
mlýnku. V současné době je možné kávu zakoupit mletou a vakuově balenou, nebo si
nechat umlít zrnkovou kávu přímo v obchodě. Pamatujte však na to, že mletá káva
poměrně rychle ztrácí své aroma.
Pro maximální chuťový zážitek, bohatý na aroma a buket, je zapotřebí používat čerstvě
umletou, nejlépe vakuově balenou kávu. Intenzita a čerstvost namletí je základním
faktorem určujícím budoucí chuť připravené kávy. Jemně namletá, tmavá, lesklá, delší
dobu pražená kávová zrna poskytují robustnější a hlubší chuťový vjem s typickou
hořčinou v konci. Hrubě pomletá, matná, světlá zrna směřují chuť do tenčích, lehce
nakyslých tónů. Sílu chutě samozřejmě určuje i porce namleté kávy. Na běžný šálek
o objemu 20 cl se doporučuje 5-15 g kávy - dvě plné kávové lžičky. Neméně důležitou
roli hraje i voda. Obsah minerálů, hodnota Ph a celková čistota ovlivňuje celkový
chuťový dojem. Všeobecně se pro přípravu kávy nejlépe hodí středně tvrdá voda, avšak
některé kávovary používají zařízení, které vodu změkčuje, například pro přípravu
espressa.
Teplota vody, kterou spařujeme kávu, by měla být kolem 95 °C a při přípravě
turecké nebo arabské kávy, musí směs vody a kávy přejít varem. Hotovou kávu podáváme
v předehřátém servisu z porcelánu, skla, či dalších inertních materiálů. Společně
s kávou servírujeme teplé mléko nebo smetanu, bílý a hnědý cukr, sladidlo, a protože
káva částečně dehydruje, servírujeme sklenku pramenité vody. Příjemným doplňkem
k servisu kávy je malá čokoláda nebo mini desert, například čokoládový lanýž. Po
kávě je možné podávat portské, sherry, likéry nebo destiláty. Klasické kombinace
kávy a koňaku, grappy, Sambuka nebo Armagnaku jsou v dobrých gastronomických zařízeních
naprostou samozřejmostí.
Existuje velký rozdíl mezi profesionální degustací kávy a vychutnáním kávy po dobrém
menu. Pokud chceme kvalitu kávy objektivně zhodnotit, začínáme od vzhledu. Hustota
a barva pěny, stejně jako odstín kávy hodně napoví o použité surovině a kvalitě
umletí. Pěna by měla mít barvu lískového ořechu a měla by být celistvá a kompaktní.
Káva by měla mít výrazně tmavou až černou barvu, která by měla být, při nabráni
na lžičku, jen těžko průhledná. Aroma kávy je poměrně bohaté a záleží na stupni
pražení a čerstvosti mletí, jak výrazně se bude projevovat. Buketní tóny jdou od
lehce dřevnatých, přes chlorofylové až po výraz páleného dřeva. Aroma se může také
projevovat čokoládovými, oříškovými, kakaovými, nebo karamelovými podtóny. Chuť
může být lehká, sametová, hedvábná, nebo středně plná až po plnou, opulentní chuť
mnohdy s obsahem tříslovin. Důležitý je i pocit, který káva zanechává v ústech a
celkový komplexní dojem. Při odborné degustaci se káva pouze ochutnává, ale nepolyká.
Kávu skladujte na tmavém, chladném místě, odděleně od aromatických potravin. Pro
uchování kvality jsou ideální nádoby z porcelánu, kameniny, tmavého skla či ušlechtilé
oceli s dobře těsnícím víkem.
Požitek z kávy je věcí individuálního charakteru a souvisí se zažitou kulturou kávy.
Čím víc na sever, tím větší množství řídké, filtrované, jemné a lehce nakyslé kávy,
čím dál na jih - malé množství kávy velmi silné, intenzivní. Malý šálek zpěněné
Robusty Itala povzbudí, Seveřana odbourá. Jako středoevropský národ stojíme uprostřed
i v nárocích na kávu. Stejně jako Němci máme rádi kávu neutrální, lehce nasládlou,
ani kyselou, ani extrémně hořkou či kořeněnou, jako státy východní. Absence kvalitních
káv v minulosti nedala vyrůst kávovým gurmánům, a proto je jednodušší orientovat
se podle značek a vybrat si tu svou. I my jsme to zkusili a v redakčním testu jsme
se snažili najít si espresso každý podle své chuti.
Hodnotíme všemi smysly. Pěna musí být konzistentní, oříšková, velmi tmavá prozrazuje
přepražení kávy. Už první dojem z vůně a chuti ukáže, zda nechutná, chutná či chutná
tak, že máme chuť na další napití. Taková chuť je harmonická, s vyrovnanou hořkostí
i kyselostí, se stopou sladkosti, zanechávající na patře zajímavou dochuť.
Výslednou
chuť kávy ovlivňuje: Druh kávy, kvalita kávy, způsob pražení i způsob přípravy.
Pro porovnání káv připravovaných v espresso strojích se používá káva tmavěji upražená.
Obecné měřítko kvality v ČR prakticky neexistuje, co chutná milovníkům "turka" nemusí
chutnat milovníků espressa a naopak. Faktem je, že aby byla káva co nejkvalitnější,
musí být co nejjemnější. Přestože i špičková Robusta představuje skvělý zážitek,
za gurmánskou kávu je považovaná Arabica. Což se promítá i do míchaných směsí. Jako
u všeho i zde platí, že každé zboží má svou cenu a špičkovou kvalitu nepořídíte
levně. Což se ovšem vyplatí. Čím kvalitnější je káva, tím má menší obsah kofeinu
a tím je zdravější. Pokud je kofeinu v kávě méně, dostávají více prostoru ostatní
látky, jako nenasycené mastné kyseliny či lipidické oleje, které jsou obsažené i
v zelenině a jsou zdraví velmi prospěšné. Jemně povzbudivá káva zlepšuje zažívání
a uvolňuje organismus. Tomu může napomoci i správná příprava profesionálních kávovarů,
která je tak rychlá, že se stačí uvolnit pouze éterické jemné oleje. Káva bude o
mnoho zdravější než v případě dlouze louhovaného turka.
- malý šálek silné kávy připravené ve vysokotlakém kávovaru protlačením horké vody
přes porci kávy. Nejlepší espresso bývá z klasických, ručních pákových kávovarů,
které dokáží na povrchu kávy vyrobit hustou pěnu. Klasická porce espresso je 7 g
kávy a 30 ml vody. Pro milovníky silné kávy je určena káva Ristretto, kde na stejné
množství kávy použijeme pouze 20 ml vody. Double Espresso, neboli Lungo, je dvojitá
porce kávy - 14 g na přibližně 50 ml vody.
- správné cappucino začíná u kvalitního mléka, z kterého našleháme horkou párou
mléčnou pěnu. Do šálku s espressem pak přidáme ve stejném poměru teplé mléko a mléčnou
pěnu. V mnoha kavárnách a gastronomických zařízeních se používá ke zdobení cappucina
skořice, kakao nebo čokoláda, popřípadě šlehačka. S původním receptem na cappucino
to však nemá nic společného.
- obdobná příprava jako u cappucina, ale použije se pouze espresso a mléčná pěna.
- jeden díl kávy a dva až tři díly teplého mléka.
- originální receptura předepisuje rozmíchání porce velmi jemně namleté kávy s vodou,
popřípadě i s cukrem a uvedení do varu v klasické džezvě (nádobka z mosazi, mědi,
stříbra nebo oceli na přípravu kávy). Vodu s kávou necháme celkem třikrát dovést
k varu a necháme usadit, poté můžeme servírovat.
- u nás ne příliš často používaný způsob spočívá v použití speciální dvoudílné,
šroubovací mocca konvice, v jejíž spodní části je voda a ve středu sítko s kávou.
Zahříváním spodní části dojde k varu a horká pára proniká přes sítko do horní části
konvice.
- kávu ozdobíme šlehačkou a přelijeme vaječným krémem, který pozvolna stéká na dno
sklenky.
- kávu smícháme s třtinovým cukrem a irskou whiskey, zjemníme smetanou, kterou pozvolna
vlijeme na konec.
- díl espressa a dva díly vroucí vody - káva, kterou můžete bez problémů konzumovat
ve větším množství.
- osvěžující letní káva - do šejkru připravíme rozpustnou kávu, cukr a mléko a důkladně
protřepeme. Můžeme zdobit šlehačkou.